Standard Pražského krysaříka určený pro FCI

 

Bernardetta Jongal
Tento standard je standardem původním, pouze je přepsaný do formulace takové, jakou naprosto nekompromisně vyžaduje FCI ve svém usnesení z 30. a 31. května 1995 k podmínkám pro přijetí nových plemen psů.
ZEMĚ PŮVODU: Česká republika.
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO PŮVODNÍHO STANDARDU: 12. října. 1980
POUŽITÍ:  Společenské plemeno
KLASIFIKACE F.C.I.:
Po jeho mezinárodním uznání: skupina  9 - společenská plemena
Bez pracovní zkoušky
STRUČNÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:
Dle historických pramenů sahá historie tohoto plemena s označováním PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK hluboko do minulosti našeho státu. Vzhledem k malému vzrůstu, rychlému pohybu a značně vyvinuté čichové schopnosti byl používán při zneškodňování krys a myší (odtud jeho historický název „krysařík“). Tato vlastnost je mu dána dlouholetým historickým vývojem. Tento malý, čiperný pes býval často přítomen při hostinách českých králů na pražském hradě. Byl ozdobou dvora české šlechty  a jako dar českých panovníků se dostával na dvory ostatních evropských vladařů a odtud dále mezi občanské vrstvy. Pátrání v historických pramenech přineslo výsledky, které prokázaly, že jde o výhradně české plemeno, jehož minulost je doložitelná.
V roce 1980 bylo přistoupeno k jeho regeneraci, která probíhá s úspěchem. Pražský krysařík je opět v oblibě, žije v našich rodinách a objevuje se velmi potěšitelný zájem o něj i v jiných zemích celého světa.

CELKOVÝ VZHLED: Malý hladkosrstý pes, téměř kvadratické, kompaktní tělesné stavby. Vzdor svému malému vzrůstu dobře pohyblivý a vytrvalý. Dobrý pohlavní výraz psa i feny.

CHOVÁNÍ A POVAHA: Je jemný, mazlivý a velmi zvědavý.  Při běhu je velice rychlý, obratný a neúnavný. Ke svému majiteli a členům rodiny je přátelský a přítulný. K cizím lidem je nedůvěřivý a rezervovaný.  Hodí se do každé rodiny, která ocení jeho přirozenou eleganci a milou povahu.

DŮLEŽITÉ  PROPORCE  EXTERIERU:
Kohoutková výška k délce těla 1:1,05 – u feny může být delší
Hloubka hrudníku tvoří 45-50 % kohoutkové výšky
Šířka lebky k délce lebky 1:1 až 1,03
Délka hřbetu nosu činí 1/3 – ½ délky hlavy
Tyto míry a proporce je třeba chápat jako optimální směrné hodnoty, důležitý je vždy celkový vzhled psa.

HLAVA:
Hlava je hruškovitého tvaru.

Lebeční část hlavy:
Lebka je zakulacená se znatelným čelním žlábkem, týlní kost vyznačená, Oči jsou umístěny daleko od sebe. Kůže na lebce je hladká, bez záhybů.
Stop je výrazný.

Obličejová část:
Čenich je pigmentovaný. Barva a sytost pigmentu odpovídá základnímu zbarvení srsti
Pysky: Pysky jsou přiléhavé, pevné a mají uzavřené koutky. Okraje pysků jsou v celém rozsahu pigmentované. Pigment odpovídá základnímu zbarvení srsti.
Čelisti / Chrup: Obě čelisti jsou souměrně vyvinuté a sbíhají se k čenichu. Zuby vykazují nůžkový skus. Předností je plnochrupost.
Oči:  Oči jsou tmavé, u ostatních barevných rázů co nejtmavší, odpovídající základnímu zbarvení srsti. Jsou střední velikosti, kulaté, mírně vystouplé, dosti vzdálené od sebe. Víčka jsou přilehlá a pigmentovaná.
Uši: Uši jsou na zadní části lebky vysoko a poměrně široce nasazené, trojúhelníkového tvaru, pevné, přirozeně vztyčené, nebo mírně sklopené, což se toleruje, ale je nežádoucí. Nejsou neseny kolmo ale v mírném úhlu do stran odchýlené.

KRK: Je suchý, naprosto bez volné kůže, ušlechtile klenutý, dostatečně dlouhý, ve správném souladu s tělem a hlavou.

TĚLO:
Horní linie: Je pevná a rovná.
Kohoutek:  Je nevýrazný.
Hřbet: Krátký, rovný, pevný.
Bedra: Krátká, pevně navazující na hřbet, plynule přecházející k zádi.
Záď: Záď je mírně skloněná, dostatečně dlouhá.
Ocas: Je nasazený v rovině hřbetu a dosahuje nejvýše k hleznům. U kořene je silný a ke špičce se zužuje. Je rovný nebo od poloviny mírně ohnutý směrem vzhůru. Při pohybu je nesený výše, až v polokruhu nad hřbetem stočený.
Hrudník:  Ne příliš široký, v průřezu oválný. Dosahuje 45 – 50 % kohoutkové výšky
Spodní linie a břicho: Břicho je mírně vtažené, mezi břichem a bederní krajinou je jasně zřetelný přechod do vtažené slabiny.

KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY
Celkově: Při pohledu zepředu rovné a souběžné, ne příliš široce stojící.
Lopatky:  Dobře osvalené, ke hrudníku pevně přiléhající. Tvoří s ramenem ne příliš tupý úhel.
Lokty: Dobře přiléhající, ani vybočené ani vtočené.
Předloktí: přiměřeně silné, rovné.
Nadprstí: Při pohledu zepředu přímé jako plynulé pokračování předloktí. Při pohledu ze strany mírně skloněné, pevné.
Přední tlapky
Jsou zaoblené, tvořené krátkými k sobě dobře přiléhajícími vyklenutými prsty. Drápy jsou tmavé.
PÁNEVNÍ KONČETINY .
Celkově: dobře osvalené, při pohledu ze strany v kloubu kolenním a hleznu dobře zaúhlené. Při pohledu ze zadu je postavení ne příliš široké, rovné a souběžné.
Zadní tlapky jsou stejné jako přední, ale mohou být poněkud delší.

POHYB: Pohyb obou párů končetin je vydatný, rovnoběžný, pružný, lehký a hbitý. Tlapky se při pohybu nesmějí otírat o zem (tzv. šouravý pohyb). Tlapky zadních končetin při pohybu plně došlapují do stopy hrudních končetin.

KŮŽE:   Je dostatečně silná, pevná a pružná. Pevně přilehlá k tělu. Pigmentace kůže odpovídá zbarvení srsti.

OSRSTĚNÍ:
TYP SRSTI: Krátká, lesklá, přilehlá k tělu, hustá bez lysých míst. Na hlavě je srst obvykle řidší a kratší než na těle.
ZBARVENÍ SRSTI:
Základní zbarvení je černá s pálením a je upřednostňované před ostatními. Pálení neboli znaky je červené – syté, nejžádanější je tmavočervené, ostře ohraničené. Vyskytuje se nad očima, na tvářích, pod krkem, na záprstí předních tlap, na tlapách, na vnitřní straně zadních běhů a pod kořenem ocasu; na předhrudí tvoří dva stejnoměrné, navzájem oddělené trojúhelníky.
Ostatní barevné rázy se liší dle genetického založení základní barvou těla, nosní houby, kožních derivátů, sytostí pigmentu oka a znaků. Obecně platí, že sytější pigmentace v rámci dané barvy je předností.

VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška: optimální výška je 20 cm až 23 cm.
Hmotnost: optimální hmotnost je cca  2,60 kg.

Poznámka: Psi musejí vykazovat dvě normálně vyvinutá varlata, která jsou plně sestouplá do šourku.
 
VADY: Každou odchylku od uvedeného znění standardu je nutno považovat za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky od standardu a eventuelní možnosti nepříznivého ovlivňování zdravotního stavu nebo chování psa. (I to je součástí standardu a musí se hodnotit).
Zejména se jedná o:
- úzkou nebo málo klenutou lebku
- nepravidelné uložení zubů, klešťový skus
- mírně klenutý hřbet a bedra, měkčí hřbet
- mírně vybočené nebo vbočené tlapky
- více rozšířené žluté znaky na hlavě, břichu a žlutá prokvetlost, nedělený hrudní znak
- pigmentace horního pysku neodpovídá základnímu zbarvení srsti
- větší bílá skvrna na hrudi (nad 1cm), ojedinělé bílé tečky na prstech
- ocas trvale stočený, nebo pevně k hřbetu či na jednu stranu přiléhající, nízko nesený

VYLUČUJÍCÍ  VADY:
- fontanela
- jablkovitý tvar hlavy, tj. nosní partie nedosahuje 1/3 celkové délky hlavy
- předkus i podkus
- ucho přiložené těsně k hlavě
- silně klenutý hřbet a bedra
- lysivost kdekoliv na těle
- ztráta více než 4 zubů (mimo P1 a M3), ztráta dvou a více řezáků
- chybí znaky pálení na hlavě u jedinců s pálením
- rozsáhlý bílý znak na hrudi a bílé znaky na končetinách